Po této kaprovité rybě bylo pojmenováno pásmo toků ležících mezi cejnovým a lipanovým. Parma je typickým obyvatelem ve většině toků, pokud nebyly příliš poznamenány znečištěním. Na Slovensku žije ve vodách společně s parmou středomořskou, od níž se téměř neliší a také se s ní kříží.
Její tělo je válcovité a protáhlé, je ideálně přizpůsobené proudům vody. Pevnost těla zvyšuje početnost drobných šupin, pevně zarostlých do kůže. Vyvolávají i určitou zdrsnělost povrchu. Oči má vysoko posunuty k temeni. Tlama s masitými rty a čtyřmi vousky je vysunovatelná. Parma je celkově zlatohnědě zabarvená, hřbet má temný s olivově zeleným nádechem. Břišní a prsní ploutve jsou lehce načervenalé, či naoranžovělé. Ostatní šedohnědé.
Její věk bývá poměrně dlouhý – až 25 roků. Rekordní úlovky bývají do hmotnosti 6kg a délky ryby do 85cm. (Minimální lovná délka je 40cm). Bývají uloveny parmy i desetikilové, které přesahují metr délky. Parmy žijí výhradně v proudivých vodách, nejraději pod peřejemi, kde ukryty za kamenem přijímají potravu, kterou přináší proud. Masitým rypcem obrací též těžší kameny na dně, aby tam nacházely larvy vodního hmyzu chrostíků, pošvatek, jepic ale i měkkýše a další vodní bezobratlé organismy. Někdy se živí i tzv. detritem – tj. látkami z rozpadlých menších organismů hmyzu i rostlin. Loví se výborně na rousnice, zejména v přikalené vodě a před bouřkou.
Náhodně vybrané revíry, kde je tato ryba vysazena